Svoboda, -y, ž.:

Možnost, případně
také schopnost volit,
rozhodovat a jednat
podle své vůle, ať
je jakákoli a nést
za to přiměřenou
odpovědnost.

Už 30 let z našeho slovníku mizí
pojmy, které přinesla totalita.
Nálepky jako třídní nepřítel,
příživník nebo mánička naštěstí
pozbyly svůj význam. Zapomínat
bychom na ně ale neměli. Teprve
když pochopíme nesvobodu
minulosti, naplno doceníme
svobodu dneška.

Mánička, -y, ž.:

Označení pro mladého
muže, který nosil
delší vlasy. Často také
poslouchal rockovou
nebo undergroundovou
hudbu. Tehdejší režim
máničky stavěl na
úroveň příživníků
a pořádal proti nim
zátahy na vybraných
akcích.

Už 30 let z našeho slovníku mizí
pojmy, které přinesla totalita.
Nálepky jako třídní nepřítel,
příživník nebo mánička naštěstí
pozbyly svůj význam. Zapomínat
bychom na ně ale neměli. Teprve
když pochopíme nesvobodu
minulosti, naplno doceníme
svobodu dneška.

Vekslák, -a, m. (z něm.):

Člověk, který se
v socialistickém
Československu věnoval
nelegálnímu prodeji
valut nebo bonů.
Vydělali si tak více než
desetinásobek průměrné
mzdy. Oficiálně se
nechávali zaměstnávat
např. jako noční hlídači.

Už 30 let z našeho slovníku mizí
pojmy, které přinesla totalita.
Nálepky jako třídní nepřítel,
příživník nebo mánička naštěstí
pozbyly svůj význam. Zapomínat
bychom na ně ale neměli. Teprve
když pochopíme nesvobodu
minulosti, naplno doceníme
svobodu dneška.

previous arrow
next arrow
Slider

Slavíme 30 let svobody v Brně.

Události z listopadu 1989 připomene v průběhu podzimu celá řada akcí. Město Brno řadu z nich podpořilo. Přehled toho, co se děje, naleznete na těchto stránkách.

Program

10. 11. 2019  -  28. 11. 2019 
Paměť národa JMK
Nejsme tu sami

Výstava na návěsu kamionu o lidech mezi námi, kteří nosí pro nás neobvyklá jména a za nimi skrývají ojedinělé příběhy. Součást festivalu Nezapomeňme Brno!

Kdybychom chtěli být přesní, došli bychom k tomu, že české dějiny vlastně neexistují. Nikdy totiž nebyly pouze české. Nejslavnější český král Karel IV. byl Čechem zpolovic. První dáma nově vzniklého Československa Charlotta Garrigue Masaryková byla Američanka. První nositel Nobelovy ceny z Československa Jaroslav Heyrovský byl napůl Němec. František Kriegel, který jako jediný člen vládní delegace odmítl v srpnu 1968 podepsat souhlas s okupací, pocházel z rodiny haličských Židů.
Jsme součástí střední Evropy, kde se vždy střetával element germánský a slovanský, protestantství s katolictvím a židovstvím. Vždy tu s námi žili a stále žijí lidé jiných národností. Bělorusové, Bosňané, Bulhaři, Chorvaté, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci a mnozí další.
Tři roky jsme zaznamenávali jejich často dramatické příběhy a rádi bychom se o ně podělili v této knize. Obohacují totiž naši kulturu o jinou zkušenost a svým pohledem zvenčí nám pomáhají uvědomit si, v čem vlastně spočívají naše hodnoty. Také připomínají, že důležitější než státní hranice je lidská solidarita a vzájemná tolerance. Jejich portréty doprovázejí fotografie s artefakty, které pro ně symbolizují Českou republiku.
Nejsme tu sami. Nikdy jsme nebyli.

Více info
10. 11. 2019  -  21. 11. 2019 
Paměť národa JMK
Sametová v Brně

Watchtowerová výstava zakončená audiovizuální instalací. Součást festivalu Nezapomeňme Brno!

10. 11. 2019  -  20. 11. 2019  23:59
Společně Brno
Od převratu k revoluci – výstava o komunismu v Československu

Výstava fotografií. Součást festivalu Nezapomeňme Brno!

12. 11. 2019 8:00 -  3. 5. 2020  15:00
Technické muzeum Brno
Železná opona 1948-1989

Pozor, státní hranice – hlásal výstražný nápis už několik kilometrů od samotné hranice naší republiky. Do tohoto prostoru měli přístup pouze pohraniční stráže a prověřené osoby. Právě historii ostrahy státních hranic v dané době, prostředky používané k jejich překračování, ženijně – technická  zařízení  představí tato výstava TMB. Nebudou chybět ukázky výzbroje a výstroje jednotek Pohraniční stráže ani konkrétní  příběhy lidí, jejichž život „železná opona“ dramaticky ovlivnila.  Součástí výstavy bude i pohled na „železnou oponu“ zvenčí, z rakouské strany a její případné důsledky pro obyvatele Rakouské republiky, a to prostřednictvím spolupráce TMB a Městského muzea v Hornu.

15. 11. 2019 11:00
Jihomoravský kraj
Odhalení pamětní desky Danuši Muzikářové

Projekt Poslední adresa je celoevropský projekt, který má za cíl připomínat oběti komunistické totality. Na dům, kde daný člověk kdysi žil, se umisťuje kovová destička s nápisem připomínající konkrétní oběť komunistické totality. V srpnu 1969 byla příslušníkem Lidových milic zastřelena na dnešním Moravském náměstí teprve osmnáctiletá Danuše Muzikářová. Právě Danuši Muzikářové bude věnována pamětní destička Poslední adresy a instalována na domě Kounicova 81, kde Danuše Muzikářová bydlela se svými rodiči.